Habrůvecké svaté schody, neznámý jeskynní systém věnovaný Arnoštu Hlouškovi – můj nejvýznamnější hypotetický objev jeskyně v Moravském krasu.

Text a foto: Svámí Gyaneshwarpuri

Pod SZ okrajem obce Habrůvka nacházíme velmi malebné, široce rozevřené údolíčko s kvetoucí loukou. Z habrůvecké návsi údolíčkem stéká drobný potůček, který na tomto místě překračuje geologickou hranici kulm /dévon a vstupuje na vápence Moravského krasu. Na plochém dně tohoto údolí dochází k ponorům do podzemí. O těchto zakrytých ponorech se zmiňoval již v 50. letech 20. století Rudolf Burkhardt. Jeho literární zápis však zůstal současnou generací speleologů v podstatě nepovšimnutý. Problematika podzemního odvodňování Habrůveckého potoka proto nebyla známa a byla znovuobjevena až v roce 1993, kdy v této oblasti prováděl svůj povrchový průzkum speleolog Marek Šenkyřík. Ten v uvedeném roce objevil nový jícen spontánně vzniklého Habrůveckého ponoru. Tím přesvědčivě upozornil na neznámý jeskynní systém, který již pokřtil na Habrůvecké svaté schody, odvodňující kam jinam než do vzdáleného tajemného Křtinského údolí! Tento systém je dodnes neobjeven. V důsledku předpokládaného intenzivního prořícení úvodních partií odtokového jeskynního systému z Habrůveckých ponorů v úseku pod loukou jsem nakonec vytipoval ke speleologické otvírce nedaleký, i když stranou ležící, do té doby anonymní "Závrt u Habrůveckých smrků." Pod tímto závrtem jsem očekával hydrologicky opuštěnou chodbu, jejíž geneze souvisela s paleohydrologickým odvodňováním lesních žlíbků na povrchu Habrůvecké náhorní plošiny. Byla proto naděje, že se touto předpokládanou chodbou podaří snad proniknout ze dna Závrtu u Habrůveckých smrků ve směru jejího původního paleodtoku do jeskynního systému pod Habrůveckými ponory a napojit se tak na hydrologicky aktivní podzemní řečiště Habrůveckého potoka, a to již za jeho úvodní zařícenou zónou. K propojení obou těchto míst je však nutné objevit cca 200 metrů dlouhou chodbu ze dna Závrtu u Habrůveckých smrků k Habrůveckým ponorům. Tudy by se ale dalo určitě sestoupiti po Habrůveckých svatých schodech protékaných Habrůveckým podzemním potokem dolů do rovněž dnes neznámého jeskynního systému na Křtinském podzemním potoce ve Křtinském údolí! Z tohoto důvodu byl v letech 2005 – 2007 Závrt u Habrůveckých smrků hlavní bádací lokalitou mé ZO ČSS 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek. Mým a Arnoštovým speleologickým výzkumem tohoto závrtu bylo dosaženo hloubky -13,6 metrů. Zde se nachází mimořádně těsná porucha na hranici průleznosti, ucpaná ale kyprým sedimentem, kterou odtéká do podzemí při jarní inundaci, či při mimořádně vydatných deštových srážkách, malý potůček z povrchu plošiny do neznámého podzemí ve spodním patře pod závrtem. Je to tedy relativně perspektivní místo pro případnou další speleologickou otvírku. V jeskyni pod závrtem jsme však bohužel zjistili zvýšenou koncentraci CO2. Případní další výzkumníci tohoto kritického místa by museli zpevnit strop Chodby k Habrůveckému podzemnímu potoku. Tímto směrem zcela jistě odtéká podzemní potůček zastižený v "Milarepově propasti" Závrtu u Habrůveckých smrků. Tato ucpaná propast byla mnou nazvána na památku našeho opravdu mimořádně těžkého a heroického speleologického průzkumu "Milarepova propast". Pojmenoval jsem jí tak na počest velkého jogína starého Tibetu, který vykonával podobnou duchovní sádhanu jako my při průzkumu tohoto zapeklitého závrtu. Něco dole pod Milarepovou propastí rozhodně je. Myslím si ale, že až na hledaný Habrůvecký podzemní potok tamtudy nikdo neprojde. Podle mne by to trvalo několik desetiletí, než by se do něj ze dna Závrtu u Habrůveckých smrků ve směru odtoku podzemního potůčku někdo prohrabal. Neznámý jeskynní systém Habůvecké svaté schody pod Habrůveckými ponory tedy odvodňuje směrem do Křtinského údolí. Zde se nalézá několik jeskyní, které mohou eventuálně sloužit k průniku na hledaný Habrůvecký podzemní potok pod Úzkým příhonem. Je to především jeskyně Javorka, ze které vane průvan, ale která je podle sdělení Arnošta Hlouška plazivkovitá a členitá, takže by zde byl možný průnik asi jen za cenu razantní ražby umělé štoly pomocí střelných prací. Možná že by se tudy ale dalo proniknout pod kýžený Úzký příhon až na hledaný Habrůvecký podzemní potok. Druhou jeskyní z níž by hypoteticky byl možný průnik pod Úzký příhon je dnes zařícená jeskyně Na Lazech, kde Arnošt Hloušek a Emanuel Jašek objevili v 50. letech 20. století velký dóm se stabilním stropem (Jašek – Hlouškův dóm), který je však dnes nepřístupný neboť se nachází pod mohutnou vrstvou novodobého zásypu podzemního závalu. Třetí jeskyně ve Křtinském údolí nepochybně související s hledaným jeskynním systémem na Habrůveckém podzemním potoce je pod závrtovou skupinou Tři kotle. Ale i zde je to značně zařícené, a proto se zdá že mé a Arnoštovy Habrůvecké svaté schody jsou v podstatě zatím neobjevitelné, v podzemí dobře přírodou zapečetěné jako trezor v lůně této tajemné krajiny Vallis baptismi. Snad ale k objevení jeskynního systému Habrůveckých svatých schodů na Habrůveckém potoce pomůže nějaká šťastná okolnost, například v mnou objeveném Závrtu v Úzkém příhonu.