Ještě jednou se loučím se speleologií v Moravském krasu - závěrečná kapitola mých Acta Speleohistorica v roce 2026.

Tato publikace bude vydaná k poctě Arnošta Hlouška, mého druha ze speleologických výzkumů Habrůvecké plošiny,  a možná se teď ptáte, proč byla sepsána. Stalo se tak z důvodu dlouhodobé neochoty a nemožnosti zveřejňovat mé speleologické články Českou speleologickou společností z důvodu rozvinutého krasového sobectví a pohrdání mou osobou, a sepsouvání mých článků s opravdu negativní hrubostí a kritičností. Proto jsem se nakonec rozhodl jít svou vlastní svobodnou cestu jak publikovat své obsáhlé krasové poznání, jíž se stalo založení mého vlastního odborného dnes již legendárního sborníku Acta Speleohistorica, jejíž definitivně poslední speleologické vydání se k vám dostává nyní v roce 2026 v 10. výročí odchodu z tohoto světa pana Arnošta Hlouška. Těchto několik stránek je svědectvím o tom jak široké a velkoryse bylo mé pojímání speleologických výzkumů v Moravského krasu, přičemž tyto články jsou jen pouhým torzem toho, co by zcela jistě vzniklo, kdyby mne ostatní jeskyňáři nezatracovali, nešpinili, nevylučovali ze svého středu a nevyháněli mne z mých speleologických pracovišť! Například jsem měl tajný plán, který už nezrealizuji, komplexně zpracovat problematiku Křtinského údolí, tak jak jsem zpracoval méně významná území: plošinu Skalka a Habrůveckou plošinu. Ukázkou těchto projektů je zejména mé komplexní zpracování problematiky chrámu Panny Marie ve Křtinách, které se zcela jistě zapíše do historie poznání Moravského krasu a je za tímto účelem uschováno v četných archivech a knihovnách pro budoucí generace. Takže lituji, že mne jeskyňáři a též lesní personál ŠLP Křtiny nepochopili, všude zastavili v mém tvůrčím rozletu, takže nemohu dokázat ve speleologii to, co bych jinak zcela jistě byl schopen dokázat. Místo toho jsem se stal jen nic nemajícím poustevníkem a mnichem a proto již definitivně odkládám krumpáč, geologický kompas, pásmo, sklonoměr, rýsovací pomůcky, fotoaparát k fotografování podzemí a speleologický overal a místo výzkumu jeskyní odevzdávám svůj život Bohu, jako již poustevník a následujíce nadále jen cesty Vesmírné Lásky, namísto nelásky, křivd, protivenství, pomluv, nactiutrhání a dalších negativních skutků na bázi Zlého, jimiž mne častoval stále Moravský kras. Takový v podstatě nepřátelský a negativní bude Moravský kras jistě i do budoucnosti, i když se mi nyní zdá, že se to s mým vysvěcením na mnicha a zřeknutím speleologie již hodně zlepšilo. Jsem totiž již z jejich speleologického pohledu v podstatě neškodný. Takže se s vámi všemi loučím a již nikdy nebudu a nechci patřit mezi vás jeskyňáře. Neočekávám totiž, že by se Moravský kras v hloubi svého svědomí v podstatě někdy nějak více změnil. Čím míň bude neobjevených jeskyní a míň speleologických příležitostí, tímto to zcela jistě bude mezi speleology v Moravském krasu z hlediska života více vřít, bude to horší a horší. Zavčasu proto začít s duchovní sádhanou ve vztahu k Bohu, který mne jak dnes vím osvobodil od tohoto opravdu zlého kutsangu, zlé neduchovní, zkažené, Bohu odcizené společnosti.