Má autobiografie speleologa v Moravském krasu jih a střed pro Sborník muzea Blanenska.

Legendární objevitel Děravky. Foto: Zbyšek Macháček 2007:
Marek P. Šenkyřík – Svámí Gyaneshwarpuri
Autobiografie
speleologa v Moravském krasu jih a střed (1982-2024).
Jeskyňáři
Honosněji
speleologové, ještě dříve skalní duchové. Svérázná, drsná
krasová komunita, čítající dnes v Moravském krasu několik
stovek jedinců v různém stupni, kteří mezi sebou soupeří
o objevy dosud neznámých jeskyní a podzemní zábory.
Jsou při tom mnohdy pekelně negativní, zejména když se někdo
dotkne jejich tzv. "zájmových území". Ale i pozitivní,
a proto jsem dělal speleologii já. Skoro každému je nakonec
odpuštěno a sám se v krasu stává folklórní postavou,
nebo dokonce pohádkovou bytostí!
Mé
první bájné speleologické průzkumy
Svůj
první archeologický průzkum jsem prováděl v roce 1982 ve
věku 14 let mimo Moravský kras na pravěkém Hradisku u Bosonoh.
Objevil jsem tam kabelu robustní pravěké keramiky, přesleny,
hliněné cívky, ruční drtidlo a krásně opracovaný
pazourek. První speleologický průzkum v Moravském krasu jsem
realizoval v letech 1982–1986
v jeskyni Ř-24 Slezákova díra, dnes pojmenované Slezákova
Záhrobní v Hádeckém údolí, v níž jsem spoluobjevil
dětský hrob z mladší doby kamenné (s Oldřichem
Veverkou). V roce 1984 jsem vstoupil do Speleologického klubu
Brno, kde jsem byl členem Březinské pracovní skupiny. V letech
1986–1987
jsem byl pověřen ve věku 18 let vedením průzkumných prací
v jeskyni Malý lesík u Březiny, kdy byla námi objevena
chodba Diskárna a Půlnoční chodba. V roce 1986 jsem
dokončil studium na gymnáziu a začal přemýšlet, že se
odstěhuji do lesa. Poté jsem absolvoval dvouletou vojenskou službu.
V roce 1989 jsem při brněnském Speleoklubu založil
Novodvorskou skupinu, která se v roce 1991 transformovala pod
mým vedením v samostatnou ZO 6-26 Speleohistorický klub
Brno.
Jsem považován za otce zakladatele řádného speleologického průzkumu na plošině Skalka a proroka a vizionáře tohoto krasového území nad Ochozí u Brna. V letech 1989–1995 jsem zde vedl a sám velmi aktivně prováděl náročný speleologický průzkum Novodvorského ponoru, při němž jsem objevil dne 20. 5. 1990 plazivku jeskyně č. 1410A Ponorný hrádek (se Zdenkem Foltýnem). V letech 1994–1995 jsem prováděl na Skalce průzkum závrtku Zub, při němž jsem objevil propast Soví komín (spolu s Kateřinou Sobotkovou a Jiřím Dofkem).
V roce 1990 jsem byl přijat ke studiu archeologie na Masarykově univerzitě v Brně. Složil jsem těžké přijímací zkoušky z historie a zeměpisu a dostal jsem se. Dlouho jsem se tam ale v archeologických učebnách nakonec neohřál, nakolik mé tíhnutí bylo jinde. Byl jsem vytížený svými speleologickými průzkumy v Moravském krasu. Ve Křtinách tehdy vrcholily objevy, proto jsem ze školní lavice dezertoval do podzemí křtinského chrámu. Toužil jsem odejít "jako poustevník" do lesa, proto jsem zanechal studia.
V letech 1990–1993 jsem tedy inicioval a vedl velmi významný průzkum historického podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách, při němž byla objevena krypta slavné křtinské kostnice s unikátním objevem křtinských pomalovaných lebek. Vyzvedl jsem sám ze křtinské kostnice všech dvanáct pomalovaných lebek, z nichž šest bylo vystaveno veřejnosti. Dále jsem (s Radovanem Drtilem) objevil hrobku zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky (1703–1777). Dne 17. února 1990 jsem zorganizoval s Miroslavem Sedlákem ze ZO 6-05 Křtinské údolí sametovou demonstraci před branou do vojenského prostoru jeskyně Výpustek. Díky této úspěšné akci vojáci jeskyni opustili a jeskyně samotná přešla do rukou speleologů.
V roce 1992 jsem zcela sám zmapoval pravděpodobně nejrozsáhlejší historický podzemní objekt v Brně, štoly Flugmotorenwerke Ostmark ve Stránské skále, který má ve dvou vzájemně nepropojených patrech 0,8 km chodeb. Rozmapoval jsem též některé malé jeskyně Stránské skály (Medvědí a Trojku). Z roku 1994 pochází můj dobře založený projekt průniku koncovým závalem jeskyně Pekárna, jedné z nejvýznamnějších jeskyní jižní části Moravského krasu. Tento slibně započatý průzkum však Správa CHKO Moravský kras zastavila.
V roce 1994 jsem vydal s Kateřinou Sobotkovou pro Českou speleologickou společnost renomovaný sborník Speleofórum 94, což bylo jedno z nejlepších čísel v jeho historii. V letech 1993–1995 jsem žil celé dva dlouhé roky po vzoru Henryho D. Thoreau a jeho památné knihy Walden aneb život v lesích na srubu Ponor (speleologická základna ZO 6-26 SHKB) poblíž Nového Dvora, v lesích při úpatí plošiny Skalky v jižní části Moravského krasu. Peníze jsem si vydělával jako řidič náklaďáčku. Příležitostně jsem se nechal najímat i jako lesní zaměstnanec při pálení klestí.
Na
poustevně v horských soutěskách
V letech
1996–2003
jsem žil v bezdomoví jako potulný mnich mimo území
Moravského krasu. Pracoval jsem jako charitní pečovatel u Charity
Česká republika, dále jako učitel ekologické výchovy na
Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním
Maršově a jako krkonošský horský cestář u firmy
Klimeš Horní Maršov. V roce 1997 jsem se definitivně stal
regulérním osamělým poustevníkem. Jako poustevník jsem žil
v kapli sv. Anny na Staré hoře v Krkonoších, nad
vesničkou Horní Maršov. Na zimu jsem vždy odcházel meditovat sám
někam do hor.
Jako
jogín a poustevník jsem žil v indickém Himaláji,
rumunských Karpatech, v horách Monte Subasio nad Assisi
a obzvláště ve Slovenském ráji. Z tohoto období se
zachovala zpráva: "V nadmorskej
výške takmer tisic metrov, v jadnej z jaskýň, už
niekolko rokov žije muž. V jeho 'príbytku' dlhom asi pät
metrov sa nedá ani vzpriamiť. Na kovovom kryte do podzemia je
napísané: Meditační jeskyně. Svaté místo poustevníka."
Ve Slovenském ráji zůstala zachována jako památka na poustevníka
–
Toho,
který sedí a mlčí –
známá
podzemní galerie s filozofickými a mystickými nápisy na
skále pořízenými během hluboké meditace v samotě v horské
jeskyni. Ve Spišské Nové Vsi na Slovensku jsem žil jen z almužny
do poustevnické misky, zatímco v Brně se jsem živil jako
pouliční františkán hrou na flétnu u Minoritského chrámu.
Všude
dobře, u Habrůvky speleologicky ale nejlíp
Na
konci roku 2003 jsem se vrátil zpět do Moravského krasu a v témže
roce jsem objevil Habrůvecký ponor 1, kde jsem předpověděl
1,5 km dlouhou a 120 m hlubokou nádhernou erozní
jeskyni protékanou Habrůveckým podzemním potokem. Tuto dosud
neznámou jeskyni jsem již pojmenoval "Habrůvecké svaté
schody". Není však jasné, kudy do ní proniknout. Tento objev
zcela uchvátil mé srdce a predisponoval můj budoucí zájem
o podzemní odvodňování vápencového území u Habrůvky
ve střední části Moravského krasu. V celé studované
oblasti, kam Habrůvecký podzemní potok pravděpodobně odtéká,
se nachází jeden jediný závrt: mnou objevený Závrt v Úzkém
příhonu, který se nachází strategicky nedaleko od místa
tušeného průchodu Habrůveckých svatých schodů do Křtinského
údolí.
Nikdy nezapomenu na můj posvátný Ponor.
V roce
2004 jsem obnovil průzkumné práce na plošině Skalka ve svých
tradičních, mnou objevených jeskyních Ponorný hrádek a Soví
komín. Odtud jsem byl ale vnitřní zradou dvou chalupařících
pučistů, Jana Martinka a Petra Červinky, vyloučený a vyhnaný.
Tak zanikl ve skupině ZO 6-26 její nejaktivnější člen a ZO 6-26
beze mne na dlouhou dobu ukončila veškerou svou speleologickou
činnost.
Východisko
ze situace: založení nové ZO 6-31 ČSS
Po
svém úkladném vyloučení ze ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno,
jíž jsem byl otcem zakladatelem, proto zakládám dne 1. ledna
2005 s nejbližšími a nejvěrnějšími přáteli novou
základní organizaci České speleologické společnosti ZO 6-31
Speleologický průzkum poustevník Marek. Novou skupinu založili:
Patrick Bárta, P. Václav Groh OM, Miloš Muzikář, Lubomír
Jógapuri Sléha, Marek P. Šenkyřík (vedoucí skupiny) a Petr
Špaček. Nová speleologická skupina, jež se vyznačovala
duchovním a etickým založením a slibně se rozvíjela,
byla zase doslova v období rozkvětu dne 12. října 2008
sobecky zamordována valnou hromadou České speleologické
společnosti. Tím se ČSS ukázala být nesnášenlivou, uzavřenou
organizací. To je poustevníkova zkušenost. Podle názoru
RNDr. Antonína Tůmy ze Správy CHKO Moravský kras bylo
nepřijetí a zamordování ZO 6-31 ze strany ČSS
historická chyba a vina je na straně České speleologické
společnosti. Takto jen vznikají nové speleologické subjekty mimo
rámec ČSS, dodal Toník Tůma.
Proč
jsem už nebyl členem ČSS
Česká
speleologická společnost je kutsangová neduchovní společnost,
v níž vládnou nižší síly (žárlivost, sobectví, hněv,
nenávist, bezbožnost, alkohol, typické pivní řeči, kterým se
naslouchá). Kdepak ČSS a Láska! Na to mají příliš velká
ega. Tohle všechno ČSS toleruje, ale poustevník je v nemilosti.
Nejhorší je, že uvedené nižší síly získávají převahu.
Tolik má kritika České speleologické společnosti, jíž jsem byl
členem. Nechci však ukřivdit těm jedincům, kteří usilují
o dobro. Všichni ti nadšení podzemní badatelé, kteří
výzkum jeskyní provádějí s láskou jako svoji řeholi. Mám
je rád a ve vší úctě. Mají však těžkou pozici. Česká
speleologická společnost chce taky svůj klid, má ale poustevníka
Marka, který probouzí srdce a svědomí a smích :).
Někteří jeskyňáři jsou z velkých jeskyní poněkud rozmazlení, a proto se na nás z menších jeskyní dívají spatra a upírají nám právo na vlastní existenci. Já mám ale rád menší jeskyně, jako jsou jeskyně na Skalce (Ponorný hrádek a Soví komín) nebo Malý lesík v Březinském údolí. Nebo má posvátná Poustevníkova Děravka nad Býčí skálou. Jsem toho názoru, že velikost jeskyňáře se nepozná podle toho, jak velikou má jeskyni, ale podle toho, jak moc ji má rád! Všechno rozhoduje Láska podzemního badatele, k tomu ale mnozí speleologové musí teprve dozrát.
Všechny
velké a významné jeskyně v Moravském krasu jsou již
speleologickými skupinami rozebrány. My, co jsme se později
narodili a nezdědili jsme po předcích velkou jeskyni, se
musíme uskrovnit při řešení spíše jen sekundárních
speleologických problémů, které však řešíme s velkou
Láskou!
Vznik
nezávislého občanského sdružení
Z těchto důvodů jsem založil s Milanem Hnízdem a Arnoštem Hlouškem nezávislé občanské sdružení Společnost přátel Speleologický průzkum poustevník Marek a pokračovali jsme v průzkumu. Ministerstvo vnitra schválilo sdružení dne 21. listopadu 2008 s IČO 26578042. Skupina prováděla dokumentační a průzkumné práce především na Habrůvecké plošině: v Závrtu u Habrůveckých smrků (2005–2007), kde byla objevena tzv. Milarepova propast; dále jsme prováděli průzkum Ventaroly na Děravce (2006–2009), kde jsem objevil svoji jeskyni Poustevníkovu Děravku.
Komplexně byla studována celá problematika zejména střední části Moravského krasu. Pokračoval též průzkum historického podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách, kde došlo v letech 2005–2006 k dílčím prolongačním úspěchům v barokní kanalizaci pod ambity (chodba pod severním ambitem a podzemní systémek pod jižním ambitem). V roce 2006 jsem bádal v malé jeskyňce Paleoponor v Ochozském žlíbku s malým objevným postupem za Čelbu Himmelů. Kromě těchto uvedených úspěchů jsem učinil ještě řadu menších objevů (Barunčina pod Svatými schody, Kulišárna, Skulaří převis na Skalce) a další odborná zjištění a nadčasové postřehy.
Ještě
jeden speleologický pokus na závěr
V roce
2019 jsem zamýšlel s Kamilem Pokorným z Agarthy založit
nové nezávislé občanské sdružení pro speleologický průzkum
Moravského krasu pod názvem Speleologie v denním životě,
které by již stálo mimo vliv České speleologické společnosti.
V roce 2020 jsme však od ustanovení nového bádacího spolku
upustili. Raději se budu věnovat své mantře a poustevnictví.
Tajemství Závrtu v Úzkém příhonu na Habrůvecké plošině
už tedy neodhalím. Stejně tak tajemství Závrtu pod Svatými
schody v Hádeckém údolí. Obě tyto lokality odkazuji
k dořešení komukoli, koho to zajímá. Mě už přitahuje
Bůh. Kamil Pokorný mne však stále volá zpět ke speleologii.
Tvrdí, že by mé výzkumy měly pokračovat…
Kamil si stále stojí pevně za tímto názorem. "Málokdo
má takový přínos a málokdo bádá srdcem!"
Na to odpovídám: "Kamaráde
Kamile, myslím, že z toho mého jeskyňaření nic už nebude.
Mě už zajímá jenom jóga."
Ještě
pár vět
Přes
toto celoživotní badatelské úsilí jsem krasovou komunitou
jeskyňářů spíše neoblíbený a zůstávám bez hlubšího
pochopení. Jeskyňářům vadí, že chodím Moravským krasem bez
zřetele na ně a na jejich speleologická zájmová území!
A vůbec si přitom nepovšimnou, jak jsou pekelně negativní!
Tato zájmová území považuji totiž za produkt totalitního
přístupu ke krasu a prosté lidské sobectví. Kras patří
přece všem skutečným zájemcům o jeho poznávání, a to
bez výjimky. Odsuzuji tedy toto všeobecné krasové sobectví!
A tak
putuji Moravským krasem a zkoumám ho, zejména jeho střední
a jižní část, protože tady tíhne mé srdce. Ale mít rád
se v Moravském krasu netoleruje. A já mám rád Moravský
kras STŘED, a to zejména Křtinské údolí! To je v jádru
pravá příčina, proč jsem v nemilosti zejména na Býčí
skále a ve Křtinském údolí. Tam mne nemohou opravdu vystát.
Nebo se mýlím? Co kdybych jim za zády něco objevil?! :). To by
byla ostuda. Tak jsem objevil za zády všech neznámou jeskyni na
Děravce, svoji Poustevníkovu Děravku. Je to objev zatím sice
menší, zato však velmi pozoruhodný, s potenciálem jedné
z nejhlubších propastí v ČR! (−150
m), Maháprabhudžiho studna, studna velké Milosti. Neobjevený
odtokový systém inundačního ponoru řádově v kilometrech.
Dole může být vskutku všechno, o čem sní duše speleologa.
Snad za sto let se najde někdo, kdo výzkum na Děravce
dokončí…
Poustevna
v Moravském krasu?
Mám
v plánu postavit si v Moravském krasu malou poustevnu
a odejít jako muž modlitby do lesního ústraní. Co na tuto
žádost však říká Správa CHKO Moravský kras a Školní
lesní podnik Křtiny? Měl jsem v plánu obnovit svou zaniklou
poustevnu Děravku, kterou síly pekelné nepřemůžou. Vše záleží
na tom, zda se všechny síly kosmu spojí v harmonii. Tak by
vykvetl květ v podobě unikátní poustevny v Moravském
krasu. Byla by to jen malá cela o půdorysu cca 4 × 2
m. K tomu je nutné říct, že poustevník přece potřebuje
místo pro modlitbu a ústraní. Bohužel současné světské
zákony nepočítají s existencí poustevníků v lesích.
Všechno tedy záleží na míře osvícení ochránců přírody
a samotných lesníků. V jejich rukách je rozhodnutí,
zda poustevník může v Moravském krasu žít čistě
v modlitbě a v ústraní poustevny. Proto se modlím,
aby to pochopili. Byl by to opravdu osvícenecký počin, který by
se nepochybně zapsal do historie Moravského krasu. Poustevnictví
musí kvést. Na tom se snad všechny zainteresované strany shodují.
Poustevnictví má přece v Moravském krasu své bohaté kořeny
a právo na existenci, zejména ve Křtinském údolí. Snad se
nějaký konsenzus podaří vytvořit tak, aby i poustevník
mohl v krasu svobodně žít, existovat a plnit své
poslání a duchovní povolání. Tuto poustevnu však
v Moravském krasu Správa CHKO Moravský kras zamítla, jakož
i pouhý přístřešek či maringotku.
Definitivní
rozhodnutí zříci se speleologie na výroční schůzi ZO ČSS 6-12
Speleologický klub Brno v roce 2024
Ještě
v roce 2024 jsem se zajímal o členství ve speleologické
skupině. Proto jsem již v roce 2023 oslovil svého kamaráda
Ing. Pavla Chaloupského, předsedu ZO ČSS 6-12 Speleologického
klubu Brno, a nabídl jsem mu, že vstoupím do jejich
Speleoklubu. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem dorazil na
jejich výroční schůzi konanou dne 3. února 2024
v Hostěnicích u Suchopárků. Byl jsem zaskočen nízkou
duchovní úrovní členů ZO 6-12, které jsem chtěl považovat za
své nové kamarády. Tomu odpovídalo, že se do mě hned verbálně
pustili a nenechali na mně nic dobrého. Oni tomu říkají
"přátelství". Proto jsem jednací místnost předčasně
opustil, aniž by se hlasovalo o mém vstupu do ZO 6-12 SKB.
Rozhodl
jsem se, že si ponechám svou nezávislost, samotu, harmonii, Lásku
a svobodu namísto členství v jejich speleologické
skupině. Budu tedy dál osamělý jogín a poustevník v jižní
a střední části Moravského krasu a nebudu již nikdy členem
České speleologické společnosti ani žádné její základní
organizace z důvodu negativních energií namířených proti
mně –
mnichovi, poustevníkovi a disidentovi v CHKO Moravský
kras. Myslím si, že bez speleologie budu v přicházejícím
stáří šťastnější, budu myslet již jen na Boha a budu
následovat Cesty Lásky, ne pekelné nenávisti a nactiutrhání,
kterými stále žije Moravský kras.
Zřekl
jsem se České speleologické společnosti, protože nedemokraticky
odmítá zveřejňovat mé články, jakož i se mnou
komunikovat
V březnu
2024 jsem byl upozorněn, že redakce Speleo.cz České speleologické
společnosti přestává zveřejňovat mé příspěvky z toho
důvodu, že jsem poukázal na negativní energie uvnitř ČSS.
K tomu mám ještě toto dodatečné vyjádření. Byl jsem
členem České speleologické společnosti od roku 1985, tedy
s přestávkami několik desítek let. Za tu dobu jsem
v útrobách ČSS prodělal všelijaké útisky své duše.
Dovolil jsem si na to poukázat, na což mi vedení České
speleologické společnosti odpovědělo, že do budoucna nehodlají
za trest přijímat moje články ani se mnou nadále komunikovat.
Nic naplat. Česká speleologická společnost sleduje vlastní
zájmy, které nejsou demokratické. Z tohoto důvodu jsem
odsouhlasil, aby za těchto okolností již nezveřejňovali mé
četné speleologické články.
Po
mém několikanásobném vyloučení a nepřijetí do jejich řad
možná
že můžeme parafrázovat Ježíšova slova, že skutečně
duchovní jedinci budou vylučováni ze "synagóg" –
a z jejich společnosti. Proto my poustevníci, abychom se
nemuseli klanět zlým silám uvnitř každé lidské společnosti,
žijeme raději v osamění. Tak to vidím "já", vyloučený
poustevník Gyaneshwarpuri, o němž se především mlčí.
Nejlepší podle mého současného Poznání bude se speleologie
zcela zříci, pokud toužíte prožít nekonfliktní, šťastný,
harmonický, na nikom nezávislý a svobodný život.
Autorská
bibliografie svámího
Gyaneshwarpuri (Marek P. Šenkyřík).
Výroční zprávy o činnosti Novodvorské skupiny ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno a ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno za roky 1989–1995. Archiv České speleologické společnosti. Praha.
PRNKA, T., DOČKALOVÁ, M., HORÁČKOVÁ, L., ŠEBELA, L., ŠENKYŘÍK, M., UNGER, J., 1991. Kryštof Jiří Matuška, 1702–1777. Vydal farní úřad ve Křtinách v nákladu 5 000 výtisků. Blansko.
ŠENKYŘÍK, M., 1992. Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách. Blansko.
ŠENKYŘÍK, M., 1992. Podzemí ve Křtinách – stručný přehled objevů v roce 1991. Speleofórum 92, roč. 11, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 1992. Objev hrobky zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky v chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleo, č. 7/1992, ČSS, Praha.
SOBOTKOVÁ, K., a ŠENKYŘÍK, M., 1993. Tajuplné podzemí křtinské. Speleo, č. 10/1993. ČSS, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 1993. Zajímavý nález ve znojemském podzemí. Speleo, č. 12/1993.
SPELEOHISTORICKÝ KLUB BRNO (autor: Marek Šenkyřík), 1993. Templáři a stříbrné sochy. Speleo, č. 13/1993, ČSS, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 1993. K rómskému undergroundu na Stránské skále. Speleo, č. 13/1993.
HORÁČKOVÁ, L., UNGER, J., a ŠENKYŘÍK, M., 1993. Lebky se symbolem vavřínového věnce z kostnice ve Křtinách. Scripta medica 66 (1–2), s. 51–52.
ŠENKYŘÍK, M., 1994. Vzpomínka na Slávka Sedláka. Speleo, č. 14/1994.
ŠENKYŘÍK, M. 1994. K problému neznámých vod ve spodním patře jeskyně Malý lesík. Speleofórum 94, roč. 13, s. 32–34, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., HORÁČKOVÁ, L., a BENEŠOVÁ, L., 1994. Kostnice v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleofórum 94, roč. 13, s. 47–56, ČSS, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 1994. Firma Flugmotorenwerke Ostmark g.m.b.h. Wien, Zweigverk Brunn (1941–1945) a nedokončená podzemní továrna ve Stránské skále. Speleofórum 94, roč. 13, s. 56–60, ČSS, Brno.
Bibliografie sborníku Speleofórum, roč. I–XIII, 1982–1994. Speleofórum 94, roč XIII, ČSS, Brno, 1994.
Recenze: Kateřina Sobotková – Antropogenní změny krajiny v údolí Říčky v jižní části Moravského krasu mezi vodní nádrží Pod Hádkem a Muchovou boudou. Speleo, č. 18, s. 37–43, Praha 1994.
ŠENKYŘÍK, M., 1994. Kterak ziskuchtivost L. P. 1558 zachránila údolí Říčky. Speleo, č. 18, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 2004. Speleologický průzkum závrtku Zub na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu (1994–2004). Objev jeskyně č. 1410B Soví komín. Projekt speleologického průzkumu. Acta Speleohistorica 1/2004, s. 1–35, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 2004. Kolorační experiment a speleologické perspektivy Habrůveckého ponoru ve střední části Moravského krasu. Speleofórum, roč. 23, s. 23–26, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 2004. Náčrt paleosystému Malý lesík v jižní části Moravského krasu. Poznámky ke genezi jeskyně. Speleoforum, roč. 23, s. 26–31, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 2004. Jeskyně Malý lesík – zamyšlení na konci speleologického výzkumu (1949–2003). Speleofórum, roč. 23, s. 31–32.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Objev zavaleného vchodu Barunčiny jeskyně Pod Svatými schody v Ochozském žlíbku v jižní části Moravského krasu. Acta Speleohistorica 2/2005, s. 1–6, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Jeskyně Ř-27 Tulácká Poustevna v Hádeckém údolí. Obnovení tradice poustevnictví v Moravském krasu. Předtisk in.: Acta Speleohistorica 3/2005. s. 1–3, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Plošina Skalka – základní studie o neznámém speleologickém problému jižní části Moravského krasu. Zpráva o speleologickém průzkumu na plošině Skalka za roky 1989–2004. Acta Speleohistorica 4/2005, s. 1–70, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Paleohydrografie ponorných vod z oblasti Březinské kotliny pod plošinou Skalka v jižní části Moravského krasu. Speleofórum 2005, roč. 24, s. 23–27, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Objev jeskyně č. 1410A Ponorný hrádek na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu. Výsledky speleologického studia novodvorských ponorných vod (1989–2004). Speleofórum 2005, roč. 24, s. 27–35, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Objev jeskyně č. 1410B Soví komín na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu (1994–2004). Speleofórum 2005, roč. 24, s. 35–40 Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Historie objevu jeskyně č. 1402A Kulišárna (plošina Skalka, Moravský kras – jih). Speleofórum 2005, roč. 24, s. 40–41, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Objev Skulařího převisu na plošině Skalka – nový doklad o úrovni hladiny miocénního moře v jižní části Moravského krasu. Speleofórum 2005, roč. 24, s. 41, Praha.
ŠENKYŘÍK M., 2005. Habrůvecká plošina. Moravský kras – střed. Projekt speleologického průzkumu, dokumentace a ochrany krasové krajiny. Acta Speleohistorica 5/2005, s. 1–60. ZO ČSS 6-31 SPPM, Habrůvka.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. K původu jména jeskyně Malý lesík u Březiny (Moravský kras – jih). Speleo, č. 42/2005, s. 28–29, Brno.
ŠENKYŘÍK M., 2005. Jeskyně Ř-27 Tulácká Poustevna v Hádeckém údolí – obnovení tradice poustevnictví v Moravském krasu (2004). Speleo, č. 42/2005, s. 42–43, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Bahenní jeskyně č. 1418 Málčina v Hádeckém údolí. Nový zajímavý poznatek o směru podzemního odvodňování. Teorie fosilního patra Říčky pod Lysou horou (Moravský kras – jih). Acta Speleohistorica 6/2005, s.1–17, Habrůvka.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Indicie o existenci nezvěstného historického podzemního objektu v Bílé hoře v Brně. Speleo, č. 43/2005, s. 15, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Zápis o objevu podzemní chodby pod severním ambitem chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleo, č. 43/2005, s. 16–17, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 2005. Dokumentace Hynštových jeskyní na Rozměrkách (plošina Skalka, Moravský kras – jih). Speleo, č. 43/2005, s. 32–35, Brno.
ŠENKYŘÍK, M., 2006. Habrůvecká plošina – úvod do neznámého speleologického problému střední části Moravského krasu. Zpráva o činnosti ZO ČSS 6-31 SPPM za rok 2005. Acta Speleohistorica 7/2006. s. 1–84, Habrůvka.
ŠENKYŘÍK, M. P., a HLOUŠEK, A., 2006. Závrt u Habrůveckých smrků – nové speleologické pracoviště na Habrůvecké plošině (Moravský kras – střed). Speleofórum 2006, s. 14, Praha.
ŠENKYŘÍK, M., 2006. Závrt u Habrůveckých smrků – spuštění první skruže. Zpravodaj Obecního úřadu v Habrůvce, č. 2, ročník 2006 ze dne 10. 10. 2006, s. 20, Habrůvka.
ŠENKYŘÍK, M., 2007. "Děravka" nezvěstná jeskyně na Rudicko-habrůvecké plošině. Tajemství nového speleologického pracoviště ve střední části Moravského krasu před otevřením. Speleo 47/2007.
ŠENKYŘÍK, M., 2007. Milarepova propast v Závrtu u Habrůveckých smrků na Habrůvecké plošině. Zápis do literatury o speleologickém průzkumu v letech 2005–2007 (Moravský kras – střed). Speleo 49/2007.
ŠENKYŘÍK, M., 2020. Závěrečná zpráva o objevu a speleologickém průzkumu jeskyně "Poustevníkova Děravka" na Rudicko-habrůvecké plošině (Moravský kras – střed). Acta Speleohistorica 8/2020.
ŠENKYŘÍK, M., 2021. Objev jeskyně Poustevníkova Děravka na Rudicko-habrůvecké plošině (Moravský kras – střed). eSpeleo 2/2021.
ŠENKYŘÍK, M., 2021. 30. výročí objevu krypty kostnice pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách s unikátním objevem dvanácti pomalovaných lebek. eSpeleo 3/2021.
ŠENKYŘÍK, M., 2022. Chrám Panny Marie ve Křtinách – podzemní chodba pod ambity a rajským dvorem v blízkosti kaple sv. Anny – zajímavý doklad o odvodnění Santiniho stavby. eSpeleo 4/2022.
ŠENKYŘÍK, M., 2022. Znovuobjevení zaříceného vchodu Barunčiny jeskyně Pod Svatými schody v Ochozském žlíbku v jižní části Moravského krasu. eSpeleo 5/2022.
ŠENKYŘÍK, M., 2023. Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Výzkumy a objevy 1990–2022. Křtiny srdcem speleologa, nedostudovaného archeologa, poustevníka a mnicha. Acta Speleohistorica 9/2023, s. 1–144, Brno-Bosonohy.
ŠENKYŔÍK, M. 2023: Entdeckung eines Ossariums mit zwölf bemalten Schädeln im Untergrund der Wallfahrtskirche der Jungfrau Maria in Křtiny (Tschechische Republik). Der Erdstall 48/49.
ŠENKYŘÍK, M., 2023. Hrádek u Babic nebo Refugium ve Křtinském údolí? Předcházel objekt nad Vývěrem Křtinského potoka vzniku Křtin? Tajuplná pověst a meditace o Údolí křtu – Vallis baptismi. Sborník 2023 Muzea Blanenska, s. 52–60.
ŠENKYŘÍK, M., 2024. Sametová revoluce na Výpustku (1990). Doplněk k historii člověkem těžce zkoušené jeskyně. Sborník Muzea Blanenska 2024, s. 15–18.
ŠENKYŘÍK M., 2024. Speleologický pokus v jeskyni Pekárna (1994). Příspěvek k dějinám výzkumu lokality. Vize průniku koncovým závalem. Sborník Muzea Blanenska 2024, s. 19–22.
GYANESHWARPURI Svámí, 2025. Cesta poustevníka. O duchovní Cestě k oranžovému rouchu jógového a hinduistického mnicha. Acta Speleohistorica 10/2025, Brno-Bosonohy.
V tisku:
ŠENKYŘÍK, M., 2025. Jeskyně Ř-24 Slezákova Záhrobní v Hádeckém údolí. Paměťová zpráva o speleologickém průzkumu (1982–1986) s archeologickým objevem dětského neolitického hrobu. Sborník Muzea Blanenska 2025.
ŠENKYŘÍK, M., 2025. Speleologické perspektivy jeskyně Ponorný hrádek, plošiny Skalka a jižní části Moravského krasu u Ochoze u Brna z hlediska hlubinné introspekce. Sborník Muzea Blanenska 2025.
ŠENKYŘÍK, M. Příspěvek ke speleohistorii a poznání geneze Málčiny jeskyně (Moravský kras – jih). Sborník Muzea Blanenska.
ŠENKYŘÍK, M. Jeskyně Kostelík ve Křtinském údolí – svaté srdce Moravského krasu, kde žil Hertodův (1669) poustevník. Sborník Muzea Blanenska.
ŠENKYŘÍK, M. Arnošt Hloušek (1929–2016), otec habrůvecké speleologie. Sborník Muzea Blanenska.
ŠENKYŘÍK, M. Obrana pana děkana P. Tomáše Prnky (1926–2013). Sborník Muzea Blanenska.

