Má autobiografie speleologa v Moravském krasu jih a střed pro Sborník muzea Blanenska.

Legendární objevitel Děravky. Foto: Zbyšek Macháček 2007:

Marek P. Šenkyřík – Svámí Gyaneshwarpuri

Autobiografie speleologa v Moravském krasu jih a střed (1982-2024).

Jeskyňáři
Honosněji speleologové, ještě dříve skalní duchové. Svérázná, drsná krasová komunita, čítající dnes v Moravském krasu několik stovek jedinců v různém stupni, kteří mezi sebou soupeří o objevy dosud neznámých jeskyní a podzemní zábory. Jsou při tom mnohdy pekelně negativní, zejména když se někdo dotkne jejich tzv. "zájmových území". Ale i pozitivní, a proto jsem dělal speleologii já. Skoro každému je nakonec odpuštěno a sám se v krasu stává folklórní postavou, nebo dokonce pohádkovou bytostí!

Mé první bájné speleologické průzkumy
Svůj první archeologický průzkum jsem prováděl v roce 1982 ve věku 14 let mimo Moravský kras na pravěkém Hradisku u Bosonoh. Objevil jsem tam kabelu robustní pravěké keramiky, přesleny, hliněné cívky, ruční drtidlo a krásně opracovaný pazourek. První speleologický průzkum v Moravském krasu jsem realizoval v letech 1982–1986 v jeskyni Ř-24 Slezákova díra, dnes pojmenované Slezákova Záhrobní v Hádeckém údolí, v níž jsem spoluobjevil dětský hrob z mladší doby kamenné (s Oldřichem Veverkou). V roce 1984 jsem vstoupil do Speleologického klubu Brno, kde jsem byl členem Březinské pracovní skupiny. V letech 1986–1987 jsem byl pověřen ve věku 18 let vedením průzkumných prací v jeskyni Malý lesík u Březiny, kdy byla námi objevena chodba Diskárna a Půlnoční chodba. V roce 1986 jsem dokončil studium na gymnáziu a začal přemýšlet, že se odstěhuji do lesa. Poté jsem absolvoval dvouletou vojenskou službu. V roce 1989 jsem při brněnském Speleoklubu založil Novodvorskou skupinu, která se v roce 1991 transformovala pod mým vedením v samostatnou ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno.

Jsem považován za otce zakladatele řádného speleologického průzkumu na plošině Skalka a proroka a vizionáře tohoto krasového území nad Ochozí u Brna. V letech 1989–1995 jsem zde vedl a sám velmi aktivně prováděl náročný speleologický průzkum Novodvorského ponoru, při němž jsem objevil dne 20. 5. 1990 plazivku jeskyně č. 1410A Ponorný hrádek (se Zdenkem Foltýnem). V letech 1994–1995 jsem prováděl na Skalce průzkum závrtku Zub, při němž jsem objevil propast Soví komín (spolu s Kateřinou Sobotkovou a Jiřím Dofkem).

V roce 1990 jsem byl přijat ke studiu archeologie na Masarykově univerzitě v Brně. Složil jsem těžké přijímací zkoušky z historie a zeměpisu a dostal jsem se. Dlouho jsem se tam ale v archeologických učebnách nakonec neohřál, nakolik mé tíhnutí bylo jinde. Byl jsem vytížený svými speleologickými průzkumy v Moravském krasu. Ve Křtinách tehdy vrcholily objevy, proto jsem ze školní lavice dezertoval do podzemí křtinského chrámu. Toužil jsem odejít "jako poustevník" do lesa, proto jsem zanechal studia.

V letech 1990–1993 jsem tedy inicioval a vedl velmi významný průzkum historického podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách, při němž byla objevena krypta slavné křtinské kostnice s unikátním objevem křtinských pomalovaných lebek. Vyzvedl jsem sám ze křtinské kostnice všech dvanáct pomalovaných lebek, z nichž šest bylo vystaveno veřejnosti. Dále jsem (s Radovanem Drtilem) objevil hrobku zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky (1703–1777). Dne 17. února 1990 jsem zorganizoval s Miroslavem Sedlákem ze ZO 6-05 Křtinské údolí sametovou demonstraci před branou do vojenského prostoru jeskyně Výpustek. Díky této úspěšné akci vojáci jeskyni opustili a jeskyně samotná přešla do rukou speleologů.

V roce 1992 jsem zcela sám zmapoval pravděpodobně nejrozsáhlejší historický podzemní objekt v Brně, štoly Flugmotorenwerke Ostmark ve Stránské skále, který má ve dvou vzájemně nepropojených patrech 0,8 km chodeb. Rozmapoval jsem též některé malé jeskyně Stránské skály (Medvědí a Trojku). Z roku 1994 pochází můj dobře založený projekt průniku koncovým závalem jeskyně Pekárna, jedné z nejvýznamnějších jeskyní jižní části Moravského krasu. Tento slibně započatý průzkum však Správa CHKO Moravský kras zastavila.

V roce 1994 jsem vydal s Kateřinou Sobotkovou pro Českou speleologickou společnost renomovaný sborník Speleofórum 94, což bylo jedno z nejlepších čísel v jeho historii. V letech 1993–1995 jsem žil celé dva dlouhé roky po vzoru Henryho D. Thoreau a jeho památné knihy Walden aneb život v lesích na srubu Ponor (speleologická základna ZO 6-26 SHKB) poblíž Nového Dvora, v lesích při úpatí plošiny Skalky v jižní části Moravského krasu. Peníze jsem si vydělával jako řidič náklaďáčku. Příležitostně jsem se nechal najímat i jako lesní zaměstnanec při pálení klestí.

Na poustevně v horských soutěskách
V letech 1996–2003 jsem žil v bezdomoví jako potulný mnich mimo území Moravského krasu. Pracoval jsem jako charitní pečovatel u Charity Česká republika, dále jako učitel ekologické výchovy na Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory v Horním Maršově a jako krkonošský horský cestář u firmy Klimeš Horní Maršov. V roce 1997 jsem se definitivně stal regulérním osamělým poustevníkem. Jako poustevník jsem žil v kapli sv. Anny na Staré hoře v Krkonoších, nad vesničkou Horní Maršov. Na zimu jsem vždy odcházel meditovat sám někam do hor.

Jako jogín a poustevník jsem žil v indickém Himaláji, rumunských Karpatech, v horách Monte Subasio nad Assisi a obzvláště ve Slovenském ráji. Z tohoto období se zachovala zpráva: "V nadmorskej výške takmer tisic metrov, v jadnej z jaskýň, už niekolko rokov žije muž. V jeho 'príbytku' dlhom asi pät metrov sa nedá ani vzpriamiť. Na kovovom kryte do podzemia je napísané: Meditační jeskyně. Svaté místo poustevníka." Ve Slovenském ráji zůstala zachována jako památka na poustevníka – Toho, který sedí a mlčí – známá podzemní galerie s filozofickými a mystickými nápisy na skále pořízenými během hluboké meditace v samotě v horské jeskyni. Ve Spišské Nové Vsi na Slovensku jsem žil jen z almužny do poustevnické misky, zatímco v Brně se jsem živil jako pouliční františkán hrou na flétnu u Minoritského chrámu.

Všude dobře, u Habrůvky speleologicky ale nejlíp
Na konci roku 2003 jsem se vrátil zpět do Moravského krasu a v témže roce jsem objevil Habrůvecký ponor 1, kde jsem předpověděl 1,5 km dlouhou a 120 m hlubokou nádhernou erozní jeskyni protékanou Habrůveckým podzemním potokem. Tuto dosud neznámou jeskyni jsem již pojmenoval "Habrůvecké svaté schody". Není však jasné, kudy do ní proniknout. Tento objev zcela uchvátil mé srdce a predisponoval můj budoucí zájem o podzemní odvodňování vápencového území u Habrůvky ve střední části Moravského krasu. V celé studované oblasti, kam Habrůvecký podzemní potok pravděpodobně odtéká, se nachází jeden jediný závrt: mnou objevený Závrt v Úzkém příhonu, který se nachází strategicky nedaleko od místa tušeného průchodu Habrůveckých svatých schodů do Křtinského údolí.

Nikdy nezapomenu na můj posvátný Ponor.
V roce 2004 jsem obnovil průzkumné práce na plošině Skalka ve svých tradičních, mnou objevených jeskyních Ponorný hrádek a Soví komín. Odtud jsem byl ale vnitřní zradou dvou chalupařících pučistů, Jana Martinka a Petra Červinky, vyloučený a vyhnaný. Tak zanikl ve skupině ZO 6-26 její nejaktivnější člen a ZO 6-26 beze mne na dlouhou dobu ukončila veškerou svou speleologickou činnost.

Východisko ze situace: založení nové ZO 6-31 ČSS
Po svém úkladném vyloučení ze ZO 6-26 Speleohistorický klub Brno, jíž jsem byl otcem zakladatelem, proto zakládám dne 1. ledna 2005 s nejbližšími a nejvěrnějšími přáteli novou základní organizaci České speleologické společnosti ZO 6-31 Speleologický průzkum poustevník Marek. Novou skupinu založili: Patrick Bárta, P. Václav Groh OM, Miloš Muzikář, Lubomír Jógapuri Sléha, Marek P. Šenkyřík (vedoucí skupiny) a Petr Špaček. Nová speleologická skupina, jež se vyznačovala duchovním a etickým založením a slibně se rozvíjela, byla zase doslova v období rozkvětu dne 12. října 2008 sobecky zamordována valnou hromadou České speleologické společnosti. Tím se ČSS ukázala být nesnášenlivou, uzavřenou organizací. To je poustevníkova zkušenost. Podle názoru RNDr. Antonína Tůmy ze Správy CHKO Moravský kras bylo nepřijetí a zamordování ZO 6-31 ze strany ČSS historická chyba a vina je na straně České speleologické společnosti. Takto jen vznikají nové speleologické subjekty mimo rámec ČSS, dodal Toník Tůma.

Proč jsem už nebyl členem ČSS
Česká speleologická společnost je kutsangová neduchovní společnost, v níž vládnou nižší síly (žárlivost, sobectví, hněv, nenávist, bezbožnost, alkohol, typické pivní řeči, kterým se naslouchá). Kdepak ČSS a Láska! Na to mají příliš velká ega. Tohle všechno ČSS toleruje, ale poustevník je v nemilosti. Nejhorší je, že uvedené nižší síly získávají převahu. Tolik má kritika České speleologické společnosti, jíž jsem byl členem. Nechci však ukřivdit těm jedincům, kteří usilují o dobro. Všichni ti nadšení podzemní badatelé, kteří výzkum jeskyní provádějí s láskou jako svoji řeholi. Mám je rád a ve vší úctě. Mají však těžkou pozici. Česká speleologická společnost chce taky svůj klid, má ale poustevníka Marka, který probouzí srdce a svědomí a smích :).

Někteří jeskyňáři jsou z velkých jeskyní poněkud rozmazlení, a proto se na nás z menších jeskyní dívají spatra a upírají nám právo na vlastní existenci. Já mám ale rád menší jeskyně, jako jsou jeskyně na Skalce (Ponorný hrádek a Soví komín) nebo Malý lesík v Březinském údolí. Nebo má posvátná Poustevníkova Děravka nad Býčí skálou. Jsem toho názoru, že velikost jeskyňáře se nepozná podle toho, jak velikou má jeskyni, ale podle toho, jak moc ji má rád! Všechno rozhoduje Láska podzemního badatele, k tomu ale mnozí speleologové musí teprve dozrát.

Všechny velké a významné jeskyně v Moravském krasu jsou již speleologickými skupinami rozebrány. My, co jsme se později narodili a nezdědili jsme po předcích velkou jeskyni, se musíme uskrovnit při řešení spíše jen sekundárních speleologických problémů, které však řešíme s velkou Láskou!

Vznik nezávislého občanského sdružení

Z těchto důvodů jsem založil s Milanem Hnízdem a Arnoštem Hlouškem nezávislé občanské sdružení Společnost přátel Speleologický průzkum poustevník Marek a pokračovali jsme v průzkumu. Ministerstvo vnitra schválilo sdružení dne 21. listopadu 2008 s IČO 26578042. Skupina prováděla dokumentační a průzkumné práce především na Habrůvecké plošině: v Závrtu u Habrůveckých smrků (2005–2007), kde byla objevena tzv. Milarepova propast; dále jsme prováděli průzkum Ventaroly na Děravce (2006–2009), kde jsem objevil svoji jeskyni Poustevníkovu Děravku.

Komplexně byla studována celá problematika zejména střední části Moravského krasu. Pokračoval též průzkum historického podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách, kde došlo v letech 2005–2006 k dílčím prolongačním úspěchům v barokní kanalizaci pod ambity (chodba pod severním ambitem a podzemní systémek pod jižním ambitem). V roce 2006 jsem bádal v malé jeskyňce Paleoponor v Ochozském žlíbku s malým objevným postupem za Čelbu Himmelů. Kromě těchto uvedených úspěchů jsem učinil ještě řadu menších objevů (Barunčina pod Svatými schody, Kulišárna, Skulaří převis na Skalce) a další odborná zjištění a nadčasové postřehy.

Ještě jeden speleologický pokus na závěr
V roce 2019 jsem zamýšlel s Kamilem Pokorným z Agarthy založit nové nezávislé občanské sdružení pro speleologický průzkum Moravského krasu pod názvem Speleologie v denním životě, které by již stálo mimo vliv České speleologické společnosti. V roce 2020 jsme však od ustanovení nového bádacího spolku upustili. Raději se budu věnovat své mantře a poustevnictví. Tajemství Závrtu v Úzkém příhonu na Habrůvecké plošině už tedy neodhalím. Stejně tak tajemství Závrtu pod Svatými schody v Hádeckém údolí. Obě tyto lokality odkazuji k dořešení komukoli, koho to zajímá. Mě už přitahuje Bůh. Kamil Pokorný mne však stále volá zpět ke speleologii. Tvrdí, že by mé výzkumy měly pokračovat… Kamil si stále stojí pevně za tímto názorem. "Málokdo má takový přínos a málokdo bádá srdcem!" Na to odpovídám: "Kamaráde Kamile, myslím, že z toho mého jeskyňaření nic už nebude. Mě už zajímá jenom jóga."

Ještě pár vět
Přes toto celoživotní badatelské úsilí jsem krasovou komunitou jeskyňářů spíše neoblíbený a zůstávám bez hlubšího pochopení. Jeskyňářům vadí, že chodím Moravským krasem bez zřetele na ně a na jejich speleologická zájmová území! A vůbec si přitom nepovšimnou, jak jsou pekelně negativní! Tato zájmová území považuji totiž za produkt totalitního přístupu ke krasu a prosté lidské sobectví. Kras patří přece všem skutečným zájemcům o jeho poznávání, a to bez výjimky. Odsuzuji tedy toto všeobecné krasové sobectví!

A tak putuji Moravským krasem a zkoumám ho, zejména jeho střední a jižní část, protože tady tíhne mé srdce. Ale mít rád se v Moravském krasu netoleruje. A já mám rád Moravský kras STŘED, a to zejména Křtinské údolí! To je v jádru pravá příčina, proč jsem v nemilosti zejména na Býčí skále a ve Křtinském údolí. Tam mne nemohou opravdu vystát. Nebo se mýlím? Co kdybych jim za zády něco objevil?! :). To by byla ostuda. Tak jsem objevil za zády všech neznámou jeskyni na Děravce, svoji Poustevníkovu Děravku. Je to objev zatím sice menší, zato však velmi pozoruhodný, s potenciálem jedné z nejhlubších propastí v ČR! (−150 m), Maháprabhudžiho studna, studna velké Milosti. Neobjevený odtokový systém inundačního ponoru řádově v kilometrech. Dole může být vskutku všechno, o čem sní duše speleologa. Snad za sto let se najde někdo, kdo výzkum na Děravce dokončí…

Poustevna v Moravském krasu?
Mám v plánu postavit si v Moravském krasu malou poustevnu a odejít jako muž modlitby do lesního ústraní. Co na tuto žádost však říká Správa CHKO Moravský kras a Školní lesní podnik Křtiny? Měl jsem v plánu obnovit svou zaniklou poustevnu Děravku, kterou síly pekelné nepřemůžou. Vše záleží na tom, zda se všechny síly kosmu spojí v harmonii. Tak by vykvetl květ v podobě unikátní poustevny v Moravském krasu. Byla by to jen malá cela o půdorysu cca 4 × 2 m. K tomu je nutné říct, že poustevník přece potřebuje místo pro modlitbu a ústraní. Bohužel současné světské zákony nepočítají s existencí poustevníků v lesích. Všechno tedy záleží na míře osvícení ochránců přírody a samotných lesníků. V jejich rukách je rozhodnutí, zda poustevník může v Moravském krasu žít čistě v modlitbě a v ústraní poustevny. Proto se modlím, aby to pochopili. Byl by to opravdu osvícenecký počin, který by se nepochybně zapsal do historie Moravského krasu. Poustevnictví musí kvést. Na tom se snad všechny zainteresované strany shodují. Poustevnictví má přece v Moravském krasu své bohaté kořeny a právo na existenci, zejména ve Křtinském údolí. Snad se nějaký konsenzus podaří vytvořit tak, aby i poustevník mohl v krasu svobodně žít, existovat a plnit své poslání a duchovní povolání. Tuto poustevnu však v Moravském krasu Správa CHKO Moravský kras zamítla, jakož i pouhý přístřešek či maringotku.

Definitivní rozhodnutí zříci se speleologie na výroční schůzi ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno v roce 2024
Ještě v roce 2024 jsem se zajímal o členství ve speleologické skupině. Proto jsem již v roce 2023 oslovil svého kamaráda Ing. Pavla Chaloupského, předsedu ZO ČSS 6-12 Speleologického klubu Brno, a nabídl jsem mu, že vstoupím do jejich Speleoklubu. Jaké však bylo mé překvapení, když jsem dorazil na jejich výroční schůzi konanou dne 3. února 2024 v Hostěnicích u Suchopárků. Byl jsem zaskočen nízkou duchovní úrovní členů ZO 6-12, které jsem chtěl považovat za své nové kamarády. Tomu odpovídalo, že se do mě hned verbálně pustili a nenechali na mně nic dobrého. Oni tomu říkají "přátelství". Proto jsem jednací místnost předčasně opustil, aniž by se hlasovalo o mém vstupu do ZO 6-12 SKB.

Rozhodl jsem se, že si ponechám svou nezávislost, samotu, harmonii, Lásku a svobodu namísto členství v jejich speleologické skupině. Budu tedy dál osamělý jogín a poustevník v jižní a střední části Moravského krasu a nebudu již nikdy členem České speleologické společnosti ani žádné její základní organizace z důvodu negativních energií namířených proti mně – mnichovi, poustevníkovi a disidentovi v CHKO Moravský kras. Myslím si, že bez speleologie budu v přicházejícím stáří šťastnější, budu myslet již jen na Boha a budu následovat Cesty Lásky, ne pekelné nenávisti a nactiutrhání, kterými stále žije Moravský kras.

Zřekl jsem se České speleologické společnosti, protože nedemokraticky odmítá zveřejňovat mé články, jakož i se mnou komunikovat
V březnu 2024 jsem byl upozorněn, že redakce Speleo.cz České speleologické společnosti přestává zveřejňovat mé příspěvky z toho důvodu, že jsem poukázal na negativní energie uvnitř ČSS. K tomu mám ještě toto dodatečné vyjádření. Byl jsem členem České speleologické společnosti od roku 1985, tedy s přestávkami několik desítek let. Za tu dobu jsem v útrobách ČSS prodělal všelijaké útisky své duše. Dovolil jsem si na to poukázat, na což mi vedení České speleologické společnosti odpovědělo, že do budoucna nehodlají za trest přijímat moje články ani se mnou nadále komunikovat. Nic naplat. Česká speleologická společnost sleduje vlastní zájmy, které nejsou demokratické. Z tohoto důvodu jsem odsouhlasil, aby za těchto okolností již nezveřejňovali mé četné speleologické články.

Po mém několikanásobném vyloučení a nepřijetí do jejich řad možná že můžeme parafrázovat Ježíšova slova, že skutečně duchovní jedinci budou vylučováni ze "synagóg" – a z jejich společnosti. Proto my poustevníci, abychom se nemuseli klanět zlým silám uvnitř každé lidské společnosti, žijeme raději v osamění. Tak to vidím "já", vyloučený poustevník Gyaneshwarpuri, o němž se především mlčí. Nejlepší podle mého současného Poznání bude se speleologie zcela zříci, pokud toužíte prožít nekonfliktní, šťastný, harmonický, na nikom nezávislý a svobodný život.

Autorská bibliografie svámího Gyaneshwarpuri (Marek P. Šenkyřík).

Výroční zprávy o činnosti Novodvorské skupiny ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno a ZO ČSS 6-26 Speleohistorický klub Brno za roky 1989–1995. Archiv České speleologické společnosti. Praha.

PRNKA, T., DOČKALOVÁ, M., HORÁČKOVÁ, L., ŠEBELA, L., ŠENKYŘÍK, M., UNGER, J., 1991. Kryštof Jiří Matuška, 1702–1777. Vydal farní úřad ve Křtinách v nákladu 5 000 výtisků. Blansko.

ŠENKYŘÍK, M., 1992. Historie chrámu Panny Marie ve Křtinách. Blansko.

ŠENKYŘÍK, M., 1992. Podzemí ve Křtinách – stručný přehled objevů v roce 1991. Speleofórum 92, roč. 11, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 1992. Objev hrobky zábrdovického opata Kryštofa Jiřího Matušky v chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleo, č. 7/1992, ČSS, Praha.

SOBOTKOVÁ, K., a ŠENKYŘÍK, M., 1993. Tajuplné podzemí křtinské. Speleo, č. 10/1993. ČSS, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 1993. Zajímavý nález ve znojemském podzemí. Speleo, č. 12/1993.

SPELEOHISTORICKÝ KLUB BRNO (autor: Marek Šenkyřík), 1993. Templáři a stříbrné sochy. Speleo, č. 13/1993, ČSS, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 1993. K rómskému undergroundu na Stránské skále. Speleo, č. 13/1993.

HORÁČKOVÁ, L., UNGER, J., a ŠENKYŘÍK, M., 1993. Lebky se symbolem vavřínového věnce z kostnice ve Křtinách. Scripta medica 66 (1–2), s. 51–52.

ŠENKYŘÍK, M., 1994. Vzpomínka na Slávka Sedláka. Speleo, č. 14/1994.

ŠENKYŘÍK, M. 1994. K problému neznámých vod ve spodním patře jeskyně Malý lesík. Speleofórum 94, roč. 13, s. 32–34, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., HORÁČKOVÁ, L., a BENEŠOVÁ, L., 1994. Kostnice v podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleofórum 94, roč. 13, s. 47–56, ČSS, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 1994. Firma Flugmotorenwerke Ostmark g.m.b.h. Wien, Zweigverk Brunn (1941–1945) a nedokončená podzemní továrna ve Stránské skále. Speleofórum 94, roč. 13, s. 56–60, ČSS, Brno.

Bibliografie sborníku Speleofórum, roč. I–XIII, 1982–1994. Speleofórum 94, roč XIII, ČSS, Brno, 1994.

Recenze: Kateřina Sobotková – Antropogenní změny krajiny v údolí Říčky v jižní části Moravského krasu mezi vodní nádrží Pod Hádkem a Muchovou boudou. Speleo, č. 18, s. 37–43, Praha 1994.

ŠENKYŘÍK, M., 1994. Kterak ziskuchtivost L. P. 1558 zachránila údolí Říčky. Speleo, č. 18, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 2004. Speleologický průzkum závrtku Zub na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu (1994–2004). Objev jeskyně č. 1410B Soví komín. Projekt speleologického průzkumu. Acta Speleohistorica 1/2004, s. 1–35, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 2004. Kolorační experiment a speleologické perspektivy Habrůveckého ponoru ve střední části Moravského krasu. Speleofórum, roč. 23, s. 23–26, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 2004. Náčrt paleosystému Malý lesík v jižní části Moravského krasu. Poznámky ke genezi jeskyně. Speleoforum, roč. 23, s. 26–31, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 2004. Jeskyně Malý lesík – zamyšlení na konci speleologického výzkumu (1949–2003). Speleofórum, roč. 23, s. 31–32.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Objev zavaleného vchodu Barunčiny jeskyně Pod Svatými schody v Ochozském žlíbku v jižní části Moravského krasu. Acta Speleohistorica 2/2005, s. 1–6, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Jeskyně Ř-27 Tulácká Poustevna v Hádeckém údolí. Obnovení tradice poustevnictví v Moravském krasu. Předtisk in.: Acta Speleohistorica 3/2005. s. 1–3, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Plošina Skalka – základní studie o neznámém speleologickém problému jižní části Moravského krasu. Zpráva o speleologickém průzkumu na plošině Skalka za roky 1989–2004. Acta Speleohistorica 4/2005, s. 1–70, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Paleohydrografie ponorných vod z oblasti Březinské kotliny pod plošinou Skalka v jižní části Moravského krasu. Speleofórum 2005, roč. 24, s. 23–27, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Objev jeskyně č. 1410A Ponorný hrádek na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu. Výsledky speleologického studia novodvorských ponorných vod (1989–2004). Speleofórum 2005, roč. 24, s. 27–35, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Objev jeskyně č. 1410B Soví komín na plošině Skalka v jižní části Moravského krasu (1994–2004). Speleofórum 2005, roč. 24, s. 35–40 Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Historie objevu jeskyně č. 1402A Kulišárna (plošina Skalka, Moravský kras – jih). Speleofórum 2005, roč. 24, s. 40–41, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Objev Skulařího převisu na plošině Skalka – nový doklad o úrovni hladiny miocénního moře v jižní části Moravského krasu. Speleofórum 2005, roč. 24, s. 41, Praha.

ŠENKYŘÍK M., 2005. Habrůvecká plošina. Moravský kras – střed. Projekt speleologického průzkumu, dokumentace a ochrany krasové krajiny. Acta Speleohistorica 5/2005, s. 1–60. ZO ČSS 6-31 SPPM, Habrůvka.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. K původu jména jeskyně Malý lesík u Březiny (Moravský kras – jih). Speleo, č. 42/2005, s. 28–29, Brno.

ŠENKYŘÍK M., 2005. Jeskyně Ř-27 Tulácká Poustevna v Hádeckém údolí – obnovení tradice poustevnictví v Moravském krasu (2004). Speleo, č. 42/2005, s. 42–43, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Bahenní jeskyně č. 1418 Málčina v Hádeckém údolí. Nový zajímavý poznatek o směru podzemního odvodňování. Teorie fosilního patra Říčky pod Lysou horou (Moravský kras – jih). Acta Speleohistorica 6/2005, s.1–17, Habrůvka.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Indicie o existenci nezvěstného historického podzemního objektu v Bílé hoře v Brně. Speleo, č. 43/2005, s. 15, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Zápis o objevu podzemní chodby pod severním ambitem chrámu Panny Marie ve Křtinách. Speleo, č. 43/2005, s. 16–17, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 2005. Dokumentace Hynštových jeskyní na Rozměrkách (plošina Skalka, Moravský kras – jih). Speleo, č. 43/2005, s. 32–35, Brno.

ŠENKYŘÍK, M., 2006. Habrůvecká plošina – úvod do neznámého speleologického problému střední části Moravského krasu. Zpráva o činnosti ZO ČSS 6-31 SPPM za rok 2005. Acta Speleohistorica 7/2006. s. 1–84, Habrůvka.

ŠENKYŘÍK, M. P., a HLOUŠEK, A., 2006. Závrt u Habrůveckých smrků – nové speleologické pracoviště na Habrůvecké plošině (Moravský kras – střed). Speleofórum 2006, s. 14, Praha.

ŠENKYŘÍK, M., 2006. Závrt u Habrůveckých smrků – spuštění první skruže. Zpravodaj Obecního úřadu v Habrůvce, č. 2, ročník 2006 ze dne 10. 10. 2006, s. 20, Habrůvka.

ŠENKYŘÍK, M., 2007. "Děravka" nezvěstná jeskyně na Rudicko-habrůvecké plošině. Tajemství nového speleologického pracoviště ve střední části Moravského krasu před otevřením. Speleo 47/2007.

ŠENKYŘÍK, M., 2007. Milarepova propast v Závrtu u Habrůveckých smrků na Habrůvecké plošině. Zápis do literatury o speleologickém průzkumu v letech 2005–2007 (Moravský kras – střed). Speleo 49/2007.

ŠENKYŘÍK, M., 2020. Závěrečná zpráva o objevu a speleologickém průzkumu jeskyně "Poustevníkova Děravka" na Rudicko-habrůvecké plošině (Moravský kras – střed). Acta Speleohistorica 8/2020.

ŠENKYŘÍK, M., 2021. Objev jeskyně Poustevníkova Děravka na Rudicko-habrůvecké plošině (Moravský kras – střed). eSpeleo 2/2021.

ŠENKYŘÍK, M., 2021. 30. výročí objevu krypty kostnice pod věží chrámu Panny Marie ve Křtinách s unikátním objevem dvanácti pomalovaných lebek. eSpeleo 3/2021.

ŠENKYŘÍK, M., 2022. Chrám Panny Marie ve Křtinách – podzemní chodba pod ambity a rajským dvorem v blízkosti kaple sv. Anny – zajímavý doklad o odvodnění Santiniho stavby. eSpeleo 4/2022.

ŠENKYŘÍK, M., 2022. Znovuobjevení zaříceného vchodu Barunčiny jeskyně Pod Svatými schody v Ochozském žlíbku v jižní části Moravského krasu. eSpeleo 5/2022.

ŠENKYŘÍK, M., 2023. Historické podzemí chrámu Panny Marie ve Křtinách. Výzkumy a objevy 1990–2022. Křtiny srdcem speleologa, nedostudovaného archeologa, poustevníka a mnicha. Acta Speleohistorica 9/2023, s. 1–144, Brno-Bosonohy.

ŠENKYŔÍK, M. 2023: Entdeckung eines Ossariums mit zwölf bemalten Schädeln im Untergrund der Wallfahrtskirche der Jungfrau Maria in Křtiny (Tschechische Republik). Der Erdstall 48/49.

ŠENKYŘÍK, M., 2023. Hrádek u Babic nebo Refugium ve Křtinském údolí? Předcházel objekt nad Vývěrem Křtinského potoka vzniku Křtin? Tajuplná pověst a meditace o Údolí křtu – Vallis baptismi. Sborník 2023 Muzea Blanenska, s. 52–60.

ŠENKYŘÍK, M., 2024. Sametová revoluce na Výpustku (1990). Doplněk k historii člověkem těžce zkoušené jeskyně. Sborník Muzea Blanenska 2024, s. 15–18.

ŠENKYŘÍK M., 2024. Speleologický pokus v jeskyni Pekárna (1994). Příspěvek k dějinám výzkumu lokality. Vize průniku koncovým závalem. Sborník Muzea Blanenska 2024, s. 19–22.

GYANESHWARPURI Svámí, 2025. Cesta poustevníka. O duchovní Cestě k oranžovému rouchu jógového a hinduistického mnicha. Acta Speleohistorica 10/2025, Brno-Bosonohy.

V tisku:

ŠENKYŘÍK, M., 2025. Jeskyně Ř-24 Slezákova Záhrobní v Hádeckém údolí. Paměťová zpráva o speleologickém průzkumu (1982–1986) s archeologickým objevem dětského neolitického hrobu. Sborník Muzea Blanenska 2025.

ŠENKYŘÍK, M., 2025. Speleologické perspektivy jeskyně Ponorný hrádek, plošiny Skalka a jižní části Moravského krasu u Ochoze u Brna z hlediska hlubinné introspekce. Sborník Muzea Blanenska 2025.

ŠENKYŘÍK, M. Příspěvek ke speleohistorii a poznání geneze Málčiny jeskyně (Moravský kras – jih). Sborník Muzea Blanenska.

ŠENKYŘÍK, M. Jeskyně Kostelík ve Křtinském údolí – svaté srdce Moravského krasu, kde žil Hertodův (1669) poustevník. Sborník Muzea Blanenska.

ŠENKYŘÍK, M. Arnošt Hloušek (1929–2016), otec habrůvecké speleologie. Sborník Muzea Blanenska.

ŠENKYŘÍK, M. Obrana pana děkana P. Tomáše Prnky (1926–2013). Sborník Muzea Blanenska.