Maminka je v nemocnici kupodivu ráda a v harmonii.

Nikdy bych nevěřil, že mi potečou ještě slzy dojetí. Přitom je to jenom připoutanost k mamince - z vyššího pohledu. Maminka je však nemocnici spokojená. Já sám jsem ji to po své meditaci na toto téma schválil, načež se pousmála souhlasem. Nevím kam by jinam šla do observace, kterou nejvíce potřebuje, když se nemůže zatím pohybovat. Není to s ní tedy zas tak zlé. Je spokojena s obsluhou zdravotních sester, které jsou podle ní pozitivní a ochotné. Takže uvidíme jak to vše dopadne. Je to každopádně ve vyšší harmonii. Pokaždé ji v nemocnici požehnávám ve jménu Božím, načež viditelně pookřává. Všichni démoni musí odejít, například maminčino jezení prasečích nožiček! Donesl jsem ji Bibli, ale tu číst nechce! To mi nevadí. Může to být znamení, že je taky indického zrození a za křesťanku se považuje jaksi omylem v důsledku křesťanské vesnické tradice a nevědomé rodinné výchovy. Dokonce totiž chodí na lekce jógy, nikoli ale  k vegetariánské  Józe v denním životě, ale k nějaké masožravé učitelce tzv. "jógy".